EkoWATT - energetické poradenství, úspory energie, obnovitelné zdroje energieCentrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie
českyenglishdeutschrusky
 ::  Novinky a články  ::  Kvalita vzduchu v zařízeních sociálních služeb  :: 

Novinka EkoWATTu

Kvalita vzduchu v zařízeních sociálních služeb

15. 11. 2017 Kvalita vzduchu v zařízeních sociálních služeb
Ing. Karel Srdečný, energetický auditor, EkoWATT

Jaké je klima v domovech a pobytových zařízeních? Pohodu, vlídnost a přátelskost prostředí měřit neumíme. Víme však, že vzduch v místnostech, kde lidé dlouhodobě pobývají, by měl mít nějaké parametry. Chceme-li mít zdravé prostředí, je vhodné zajímat se o kvalitu vzduchu.
Článek shrnuje výsledky měření, která EkoWATT prováděl v několika sociálních zařízeních. Vždy šlo o domovy s trvalým pobytem dospělých klientů.
Teplota
Podle normy by v pokojích klientů mělo být +20 °C. Ve skutečnosti se topí na vyšší teploty. Zejména senioři potřebují více tepla. Během průzkumu nikde teplota neklesla pod +21 °C, a to ani v noci. Průměrná teplota byla okolo +23,5 °C.
Pro provozovatele to znamená, že by měl počítat s vyšší spotřebou tepla oproti projektu, každý °C navíc znamená roční nárůst spotřeby cca o 6 %. Při teplotě +23,5°C bude tedy spotřeba téměř o čtvrtinu vyšší, než podle projektu.
Jistě by nebylo správné kvůli úsporám tepla snižovat komfort klientů. Je ale vhodné topit jen tam, kde je třeba. Většinou není nutné, aby i na chodbách bylo +22°C. Vyplatí se zkontrolovat nastavení termostatických ventilů, zejména v nepobytových místnostech.
Větrání
Sledované objekty jsme rozdělili do tří typů:
- Větrání trvale pootevřeným (vyklopeným) oknem. Větrání je poměrně intenzivní, často vyšší, než je nutné. To zvyšuje spotřebu tepla. Do místnosti proniká hluk a prach zvenčí. Větrá se, i když v místnosti nikdo není.
- Nárazové větrání otevíráním oken. Někdy klienti nemohou nebo nezvládnou okno otevřít sami a větrání tak závisí na přístupu zaměstnanců. Nevýhodou je právě nepravidelnost, na druhou stranu se vyvětrá méně tepla. Žádné okno netěsní dokonale, a tak je místnost trochu větraná, i když je okno zavřené.
- Větrání vzduchotechnikou, s rekuperací tepla z odpadního vzduchu. Energeticky nejúspornější řešení. Je však náročnější na správné nastavení - někdy se větrá zbytečně moc. Vyžaduje údržbu (čištění a výměna filtrů). Pokud část vzduchu cirkuluje, může roznášet pachy mezi místnostmi, případně může obtěžovat hlukem.
Vlhkost vzduchu
Příliš vysoká vlhkost vzduchu se někdy projevuje plísněmi, zejména ve starých, málo vytápěných a větraných budovách. Častěji je však problém právě opačný – v zimě je v místnostech vzduch nezdravě suchý. Optimálně by měl mít 40 až 60 % relativní vlhkosti. Při vlhkosti pod 30 % se zvyšují nemoci horních cest dýchacích, protože sliznice se vysušují a ztrácí tak odolnost vůči virům a bakteriím. Suchý vzduch vyvolává i pocit žízně, zvyšuje se prašnost prostředí.
Venkovní chladný vzduch obsahuje málo vlhkosti. Tím, že se v interiéru ohřeje, relativní vlhkost se sníží. Intenzivně větrané prostory mají tedy sušší vzduch. Vlhkost vzduchu souvisí i s teplotou. Čím vyšší je vnitřní teplota, tím je vzduch sušší. Například je-li v místnosti vzduch s teplotou +20 °C a 50% relativní vlhkostí, při zvýšení teploty na +23°C klesne relativní vlhkost na cca 35 %.
Ve sledovaných objektech se vlhkost pohybovala od 60 % do 25 %. Nejsušší vzduch byl v objektech se strojním větráním, kde si personál stěžoval na zvýšenou nemocnost klientů i zaměstnanců. Naopak vyšší vlhkost byla tam, kde se nárazově větralo okny. Tam, kde se trvale větralo vyklopeným oknem, kolísala vlhkost poměrně málo, mezi 27 a 42 %.

Obrázek: průměrná vlhkost, maximální a minimální dosahované hodnoty vlhkosti
Obsah CO2
Intenzitu větrání lze posoudit podle koncentrace oxidu uhličitého (CO2) ve vzduchu v místnostech. Vyšší koncentrace CO2 ukazují, že vzduch je vydýchaný, je zde málo čerstvého vzduchu. Venkovní vzduch má obsah CO2 okolo 350 až 400 ppm (částic na milion). Pro obytné místnosti se doporučuje maximální limit 2000 ppm. Při vyšších koncentracích se projevuje únava, ztráta pozornosti, klesá výkon zaměstnanců. Dlouhodobý pobyt v prostředí nad 6000 ppm CO2 je zdraví škodlivý.
Ve sledovaných objektech nikdy nebyla hranice 2000 ppm překročena, což je velmi dobrá zpráva. Průměrná hodnota byla méně než 1000 ppm, což ukazuje na dostatek čerstvého vzduchu. Největší výkyvy byly opět tam, kde se nárazově větralo okny.

Obrázek: průměrná koncentrace CO2, maximální a minimální dosahované hodnoty

Závěr
Ve sledovaných objektech sociálních služeb bylo – zejména díky motivovanému personálu - větrání dostatečné, v místnostech byl vždy dostatek čerstvého vzduchu. Někdy bylo větrání až příliš intenzivní, což vede k nezdravě nízké vlhkosti vzduchu. Vytápění na vyšší teplotu (průměrně přes 23 °C) vede nejenom k vyšší spotřebě, ale také k nežádoucímu vysoušení vzduchu. Lze proto doporučit zvlhčování. Může jít o lokální zvlhčovače vzduchu, důležitou podmínkou je, aby zařízení bylo nenáročné na údržbu a obsluhu. Personál se totiž v první řadě věnuje klientům; technickým zařízením se zabývá co nejméně.
Energeticky velmi náročné větrání trvale vyklopeným oknem vede překvapivě k poměrně dobré kvalitě vzduchu, s malými výkyvy teplot i vlhkosti.
Energeticky úsporné větrání se vzduchotechnikou je velmi citlivé na správné nastavení. Někdy se větrá více, než je potřeba, a důsledkem jsou problémy s příliš suchým vzduchem. Rozhodně je vhodné řídit intenzitu větrání podle obsahu CO2 (pomocí dodatečně instalovaných čidel).
Větrání občasným otevřením okna způsobuje největší výkyvy v kvalitě – výrazněji kolísá teplota i obsah CO2. Pokud se však větrá dostatečně často, lze bez problémů udržet kvalitní prostředí i touto cestou.
Pro sledování kvality vzduchu, zejména v místnostech s pobytem více osob (společenské místnosti, zasedačky) lze doporučit instalaci detektorů CO2 a vlhkosti.
Poděkování
Autor děkuje spolupracujícím zařízením, která umožnila měření. Text vznikl v rámci projektu „Snižování spotřeby energie v objektech sociálních služeb“. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

© 2011 EkoWATT přední česká poradenská společnost v oblasti energetiky, ekonomiky a životního prostředí

Webhosting, webdesign & publikační systém TOOLKIT - Econnect